Skórovací systémy jaterní histologie pro stanovení vývoje primární sklerotizující cholangitidy (PSC)

 

 

Díky zkoumání mikroskopické struktury jaterní tkáně (tzv. jaterní histologie) je možné posoudit řadu odchylek, k nimž u primární sklerotizující cholangitidy dochází, a tak stanovit závažnost a stupeň rozvoje tohoto onemocnění. Histologie jater se zpravidla vyhodnocuje (skóruje) s pomocí stupňů a stadií. Stupně (grading) vyjadřují závažnost či aktivitu procesu základního onemocnění; ta se stanovuje na základě rozsahu zánětu a nekrózy (smrt jaterních buněk). Stadia (staging) představují rozšíření choroby, měřené mírou zjizvení neboli zmnožení vaziva (fibrózy) v jaterní tkáni a cirhózy zjištěné v tomto orgánu.

 

Vyhodnocování spolehlivě stanovených klinických cílových parametrů, jako je transplantace jater nebo úmrtí, však ztěžuje nízký výskyt PSC a chronický charakter této nemoci. Proto jsou v klinických hodnoceních PSC prováděných v současné době používány náhradní neboli zástupné cílové parametry, jako je například rizikové skóre kliniky Mayo (Mayo risk score) a další biochemické a klinické ukazatele. Platnost těchto zástupných cílových parametrů však ještě nebyla pro PSC potvrzena.

 

Ke stanovení stupně a stadia PSC zatím nejsou k dispozici žádné specifické histologické skórovací systémy. Účelem této studie je tedy zjistit, zda lze systémy vytvořené pro vyhodnocování jiných jaterních onemocnění použít ke stanovení stupně a/nebo stadia PSC. Konkrétním cílem je pak posoudit, zda mají tyto další skórovací systémy při předvídání budoucího vývoje PSC nějakou prognostickou hodnotu. Pokud by tomu tak bylo, mohla by se jaterní histologie stát důležitým prvkem při hodnocení účinnosti léčby v terapeutických klinických hodnoceních a bylo by možné ji použít jako zástupný cílový parametr.

 

V této studii byly uplatněny následující systémy: Ishakova klasifikace (původně vyvinutá pro chronickou hepatitidu), Ludwigova klasifikace (původně určená pro primární biliární cholangitidu, PBC) a v nedávné době vzniklá Nakanumova klasifikace, také určená k diagnóze PBC. Výhodou Nakanumovy klasifikace je skutečnost, že bere v úvahu histologické charakteristiky, jimiž se vyznačuje i PSC. K vyhodnocení budoucího vývoje PSC byly definovány tři cílové parametry: 1. Doba přežití bez transplantace (což je kombinace těchto faktorů - úmrtí související s PSC, transplantace jater a vznik cholangiokarcinomu), 2. samotná transplantace jater a 3. nástup příznaků souvisejících s cirhózou.

 

Do studie bylo zařazeno šedesát čtyři nizozemských pacientů trpících PSC z nizozemské skupiny „Epi PSC PBC project“ (u 10 z nich byla diagnostikována velmi časná forma PSC neboli „small duct PSC“). Aby byla diagnóza nemoci potvrzena, všichni pacienti podstoupili biopsii jater. Jednalo se o 40 mužů a 24 žen. U 43 pacientů bylo také zjištěno zánětlivé onemocnění střev, jehož nejčastější formou byla ulcerózní kolitida. V průběhu studie dosáhlo cílového parametru jedenáct pacientů, u tří byl diagnostikován cholangiokarcinom (dva zemřeli) a osm pacientů podstoupilo transplantaci jater.

 

Pomocí této studie se vědcům podařilo prokázat, že díky uvedeným třem systémům určování stadia nemoci lze předvídat jak 1. cílový parametr (přežití bez transplantace), tak 2. cílový parametr (transplantace jater). Zdálo se, že nejsilnější prediktivní hodnotu má klasifikace dle Nakanumy. Příčinou může být skutečnost, že tento systém zahrnuje prvky, které jsou specifické právě pro PSC. Všechny tři systémy pro stanovení stadia naznačovaly, že pro předpověď pravděpodobného průběhu onemocnění je velice důležitým ukazatelem stupeň fibrózy jater.

 

Vědci chtěli posoudit, zda jaterní biochemické ukazatele odrážejí stupeň poškození jater stanovovaný prostřednictvím jaterní biopsie. Za účelem stanovení korelace mezi jaterními biochemickými ukazateli a histologickým stupněm a stadiem tedy provedli průzkumnou analýzu. Nezjistili však žádnou výraznou souvislost. Podle jejich mínění to ukazuje, že jaterní biochemické ukazatele neodrážejí míru histologického poškození odpovídajícím způsobem. Citovali přitom studii nedávno provedenou Thomasem Queenem a jeho výzkumnou skupinou. Jejich studie prokázala, že pacienti trpící PSC mohou mít poruchu jater ve velmi pokročilém stadiu, zároveň ale vykazovat normální hodnoty jaterních biochemických ukazatelů.

 

Řada studií včetně té současné naznačuje, že vývoj a dokonce i zlepšení histologického stupně/stadia lze posoudit pomocí biopsie jater. Tato studie přináší důkazy, že vyhodnocování jaterní histologie má prognostickou hodnotu a na jeho základě lze stanovit budoucí vývoj onemocnění. Histologii jater tedy můžeme považovat za užitečný ukazatel při hodnocení rozvoje primární sklerotizující cholangitidy.

 

Vědci sice vzali v úvahu omezení této studie a diskutovali o nich, současně ale tvrdí, že využití klasifikace podle Nakanumy, Ishaka a Ludwiga u PSC je jak proveditelné, tak i klinicky relevantní. Histologie může být přínosná jako zástupný cílový parametr v klinických hodnoceních PSC, je však zapotřebí dalšího výzkumu ve větších multicentrických skupinách, aby byly současné výsledky potvrzeny.

 

Autorkou tohoto článku pro laickou veřejnost je dr. Elisabeth M.G. de Vries z Akademického lékařského centra v Amsterdamu (Academical Medical Center Amsterdam, Nizozemsko)

Editor: Valmae Y.

Překladatel: Pavla Dohnalová

Únor 2016

 

 

Tato verze vychází z článku v plném znění:

 

 

 

Applicability and prognostic value of histologic scoring systems in primary sclerosing cholangitis

 


 

 


 

 

(Využitelnost a prognostická hodnota histologických skórovacích systémů u primární sklerotizující cholangitidy)

J Hepatol. 2015 Nov;63(5):1212-9. doi: 10.1016/j.jhep.2015.06.008. Epub 2015 Jun 18.

 

Elisabeth M.G. de Vries1, Joanne Verheij2, Stefan G. Hubscher3, Mariska M.G. Leeflang4, Kirsten Boonstra1, Ulrich Beuers1, Cyriel Y. Ponsioen1

 

1 Oddělení gastroenterologie a hepatologie, Akademické lékařské centrum, Amsterdam, Nizozemsko;

2 Oddělení patologie, Akademické lékařské centrum, Amsterdam, Nizozemsko;

3 Škola vědeckých oborů zabývajících se rakovinou (School of Cancer Sciences) při univerzitě v Birminghamu a oddělení buněčné patologie nemocnice královny Alžběty v Birminghamu, Velká Británie;

4 Oddělení klinické epidemiologie, biostatistiky a bioinformatiky, Akademické lékařské centrum, Amsterdam, Nizozemsko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vysvětlení pojmů

 

 

Biochemické jaterní ukazatele: Skupina krevních testů, které zjišťují městnání (stázu) žluči a poškození jaterních buněk

 

 

Korelace: Statistické měřítko, které ukazuje rozsah, v jakém se dvě nebo více proměnných vzájemně ovlivňují

 

Účinnost: Schopnost dosáhnout zamýšleného nebo žádaného výsledku

 

 

Fibróza: Zmnožení a zjizvení pojivové tkáně (stadia)

 

Stupně: Histologické stanovení závažnosti procesu základního onemocnění, měřené určením stupně nekro-zánětlivé aktivity (zjišťované pomocí kategoriální škály)

 

 

Histologie: Vědecký obor zabývající se detailními prvky biologických buněk a tkání prostřednictvím mikroskopu. Zkoumá vzorky tkání, které byly pečlivě připraveny s využitím speciálních postupů zvaných histologické techniky

 

Histopatologie: Mikroskopické zkoumání tkáně za účelem pozorování projevů nemoci

 

Nekro-zánětlivé aktivity: Odrážejí míru nekrózy a zánětu

 

Nekróza: Buněčná smrt

 

Prognostický: Sloužící k předvídání pravděpodobného průběhu nemoci nebo s ním související

 

Stadium: Stanovení rozvoje choroby s pomocí histologických postupů na základě míry zjizvení (fibrózy) v jaterní tkáni a cirhózy v tomto orgánu

 

Validace: Proces sloužící k posouzení toho, zda se na přesnost a spolehlivost systémů nebo nástrojů pro shromažďování dat (určení stadií, dotazníky atd.) lze spolehnout

 

 

Na tento článek se nevztahují autorská práva za následujících podmínek:

 

1   Bude-li u článku uvedeno „Článek organizace Pacienti s PSC v Evropě (PSCPatientsEurope.org)“

2   Bude-li odkaz/tištěná kopie textu odeslána organizaci Pacienti s PSC v Evropě na emailovou adresu info@PSCPatientsEurope.org

 

Veškeré údaje o šíření tohoto článku budeme shromažďovat a informace o něm předáme jak jeho autorům, tak dalším vědcům a zainteresovaným stranám. To nám pomůže naplnit náš cíl - zpřístupňovat neodborné verze tohoto článku široké veřejnosti.

 

Máte-li v souvislosti s tímto článkem jakékoli otázky nebo poznámky, zašlete email na adresu info@pscpatientseurope.org. Přinesl vám tento článek zajímavé informace? Byli bychom rádi, kdybyste Facebookovým stránkám organizace Pacienti s PSC v Evropě (PSC Patients Europe) i tomuto článku přidali lajk. Stejně tak bychom vám byli vděčni, kdybyste zvážili finanční dar výše zmíněné organizaci. Autora článku budeme o vašich reakcích i lajcích informovat.